|
|
Možnosti zlepšení kvality vody v chovu ryb pomocí plovoucích mokřadů - přehledová studie
JINDRA, Tomáš
Bakalářská práce pojednává o technologii plovoucích mokřadů, jejichž výstavba by mohla vést ke zlepšování kvality vody v rybnících. Cílem bylo popsat dosavadní způsoby čištění vod využívající mokřady s povrchovým a podpovrchovým průtokem vody (kořenové čistírny). Dále pak popsat způsob dočišťování v biologických nádržích. Jednou ze stěžejních kapitol je samotná problematika výstavby umělého plovoucího mokřadu. Při výstavbě se často klade důraz na poměr nákladů a funkčnosti. Opomíjí se však, že ne všechny materiály mají pozitivní vliv na vodní zdroje, jako např. umělé a plastické materiály. Pokud je možné, tak by měli být upřednostněny přírodní biodegradabilní materiály, které jsou neškodné životnímu prostředí a často jsou i snazší na manipulaci. Navíc se mohou v prostředí nechat rozložit a ušetří se náklady za jejich likvidaci. V rámci bakalářské práce byl vypracován i seznam vhodných druhů mokřadních rostlin se zaměřením na druhy schopné růstu a přežití v našich klimatických podmínkách. Výběr druhů je závislý na tom, jaký je původní habitat rostlin. Vzhledem k nízké průhlednosti vody v rybnících se jeví jako vhodné vynořené a plovoucí druhy rostlin, mezi které patří např. rákos obecný (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), orobince (Typha spp.), zblochan vodní (Glyceria maxima), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a okřehek (Lemna spp.) Nyní jsou rybníky s chovem ryb v neudržitelném stavu. Do budoucna lze očekávat, že limitujícím faktorem produkce ryb se stane kvalita vody. Významnou roli v jejím zlepšení by mohly sehrát plovoucí mokřady.
|
|
|
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
|
|
|
Dynamika fytoplanktonu kaprových rybníků
SVOBODA, Martin
Bakalářská práce se zabývá dynamikou fytoplanktonu v krátkodobé časové škále a porovnává jí s ročním chodem fytoplanktonu ve dvou studovaných rybnících. V srpnu roku 2017 byly odebrány vzorky ze dvou rybníků v jižních Čechách, konkrétně z rybníku Dehtář a Kvítkovického rybníku v 5 respektive ve 3 hloubkách. Biomasa fytoplanktonu byla stanovena mikroskopicky. Krátkodobá dynamika hlavních skupin fytoplanktonu je obsažena práci pomocí grafů. Kromě toho zde lze najít i seznam všech určených druhů a rodů sinic a řas. Na Kvítkovickém rybníku měly nejvyšší zastoupení zelené řasy rodů Crucigenia, Coelastrum, a Oocystis. Koncentrace sinic zde byla nízká. Na rybníku Dehtář dominují na hladině vláknité sinice rodů Anabaena a Pseudanabaena, které tvořily vodní květ. V nižších vrstvách vodního sloupce dominovaly Chlorococcales. V mojí práci jsem nezaznamenal diurnální migraci žádné taxonomické skupiny řas a sinic. U Microcystis jako u dominantního druhu na rybníku Kvítkovický nebyla vertikální migrace zaznamenána, což ukazuje na dostatek živin v těchto eutrofních rybnících. Fytoplankton tak zřejmě není nucen migrovat pro živiny ke dnu a limitujícím faktorem v jejich životním cyklu se tak v létě jeví světlo.
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky fytoplanktonu eutrofních vod
Tesařová, Blanka ; Pechar, Libor (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Fotosyntéza a primární produkce byly zjišťovány pro fytoplankton třeboňských rybníků během sezón 2008 - 2011. Fotosyntéza byla měřena jako produkce kyslíku pomocí počítačem řízeného systému simulace světelného režimu. Celkem bylo analyzováno 64 vzorků přirozeného fytoplanktonu a 11 vzorků kultur sinic. Sinice a chlorokokální řasy tvořily většinu biomasy fytoplanktonu. Podle charakteru P-I křivek lze usuzovat, že rybniční fytoplankton je adaptovaný na nízké intenzity světla při kterých má vysokou fotosyntetickou účinnost. Mezi P-I křivkami různého fytoplanktonu (s dominancí sinic nebo chlorokokálních řas) nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Výsledky tak korespondují s vysoce turbidními podmínkami eutrofních až hypertrofních rybníků. Na druhou stranu fotosyntetická aktivita laboratorních kultur sinic se liší od přirozeného fytoplanktonu a proto nemohou být jejich parametry použity v modelu pro primární produkci. Primární produkce byla odhadnuta podle Tallingova modelu (1957). Data pro výpočet zahrnují denní měření radiace, extinkčního koeficientu vody a sezónním průběh koncentrace chlorofylu. Maximální fotosyntetická kapacita a počátek světelné saturace odvozené z P-I křivek byly použity jako fyziologické parametry Tallingova modelu. Primární produkce rybničního fytoplanktonu (rybníky Rod a Klec v...
|
|
|
Příspěvek k poznání vegetace sinic a řas vodních biotopů na Nepomucku
HAZUKOVÁ, Václava
The algological research was conducted in the surroundings of Nepomuk. In total, 9 fishponds and 2 streams were investigated over two years. Samples of net phytoplankton, periphyton and phytobenthos were collected in spring, summer and autumn. Moreover, various environmental variables were measured at each sampling site. Specimens were identified to the lowest taxonomic level possible and the relative abundance was assessed. Seasonal fluctuations and changes in the species composition among sampling sites were compared and discussed. The influence of environmental variables on changes in planktic and benthic assemblies was analysed. The list of species and the photodocumentation are presented.
|
|
| |
|
|
Rybníky a jakost vody
Duras, J. ; Potužák, Jan ; Marcel, M.
Většina našich rybníků spadá do kategorie silně eutrofních až hypertrofních. Tento stav je způsoben vstupy živin z povodí, ale i hnojením v rámci rybničního hospodaření. Dlouhodobý monitoring kvality vody je komplikován velkou prostorovou i časovou variabilitou měřených parametrů prostředí.
|
|
|
Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace
STRNADOVÁ, Johana
Diplomová práce Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace, se zabývá hydrochemismem rybničních vod v šestnácti rybničních oblastech (lokalitách) v České republice. Cílem práce bylo porovnat údaje o základním chemismu a živinách z hlediska eutrofizace, a vyhodnotit časové změny v průběhu let 1995 2003 a roku 2012. Data byla vyhodnocena statistickou metodou "ANOVA jednoduchého třídění" s Tukeyovým HSD post hoc testem a metodou lineární regrese. Z výsledků rozdílů mezi jednotlivými oblastmi (lokalitami) vyplývá, že pouze rybniční oblasti Lednice, Brno, Řežabinec a Ostrava ukázaly ve většině sledovaných parametrů opakované odlišnosti. Ostatní oblasti (lokality) se nejvíce lišily průměrnými hodnotami vodivosti a alkality, což je dáno především rozdílným charakterem rybničních oblastí např. přírodními podmínkami. Menší rozdíly byly zaznamenané pro celkový N a nejméně pro celkový P a chlorofyl. Tyto výsledky prokázaly, že trofie rybničních vod se ve sledovaných rybničních oblastech neliší. Vysoká míra eutrofizace byla prokázána podobností mezi sezónními trendy. Vzrůstající průměrné hodnoty celkového P z 0,23 mg/L na 0,32 mg/L a vzrůstající koncentrace chlorofylu ze 76 ?g/L na 218 ?g/L od jara do léta, jsou typické pro, silně živinami zatížené, mělké rybniční nádrže. Z provedeného časového vývoje se zjistilo, že kvalita rybničních vod se z hlediska eutrofizace nezlepšuje ani zhoršuje.
|
|
|
Prostorová distribuce vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha) v rybářsky obhospodařovaných rybnících: odhad a srovnání na základě výsledků dosažených klasickou metodou odchytu (cedníkem) a metodou světelných pastí
ČELOUDOVÁ, Monika
Cílem této metodicky orientované diplomové práce bylo zjištění prostorové distribuce vodních ploštic v rybářsky obhospodařovaném rybníku za souběžného využití dvou různých metod odchytu {--} klasické metody odchytu cedníkem a metody světelných pastí s chemickým studeným světlem a zjištění, nakolik užitá metoda odchytu může ovlivnit podstatným způsobem výsledek ekologické studie. Studie byla uskutečněna v letech 2007 a 2008 na jedné lokalitě - rybníku Polepšil (kraj Vysočina: Moravskobudějovicko) v definovaných prostorech pro zjišťování prostorové distribuce - transektech. Efektivita odchytu vodních ploštic cedníkem je výrazně menší než při odchytu světelnými pastmi. Světelnými pastmi bylo za srovnatelných podmínek chytáno víc druhů i jedinců, a to jak v celkovém součtu všech vzorků, tak i v jednotlivých transektech. Chemické zelenožluté světlo světelných pastí bylo pro vodní ploštice atraktivnější než světlo růžové. Při užití metody odchytu světelnou pastí byly zjištěny prostorové preference některých druhů klešťanek i jejich vývojových stadií. Užití odchytu světelnou pastí poskytuje úplnější a hodnotnější data pro ekologické studie společenstev vodních ploštic.
|
|
| |
host ::
RSS.